Původně románská stavba. Roku 1696 - 1699 dochází k rozsáhlé přestavbě, kostel byl prodloužen a byla vystavěna nová věž pokrytá šindelem. Při požáru v roce 1716 vyhořela střední část obce a také věž kostela. Věž v roce 1781 dostala cibulový tvar, stavitelem byl Andreas Voith z Popic.
Interiér kostela je barokní a tvoří ho hlavní oltář s vyobrazením mučednické smrti sv. Ondřeje. Oltář je zasazen do bohatě řezaného rámu s plastikami sv. Jiří, Rocha, Rozálie a Markéty, nahoře pak sv. Kateřiny, žehnající Kristus Král a sv.Barbora – pocházejí z druhé poloviny 18.století.
Vedlejší oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Pomocné a sv. Antonínu Paduánskému. Na epištolní straně je kamenná křtitelnice z roku 1851, naproti ní krásná kazatelna se sochou sv. Pavla. Dvě okna presbytáře a okno v průčelí kostela jsou zdobeny malbou na skle. Obrazy křížové cesty, které byly do kostela umístěny v roce 1776, zaujmou nejen svým malířským výrazem, ale i svou rozměrností.
Při požáru v r. 1806, kdy bylo v okolí kostela zničeno 39 domů, vyhořela také kostelní věž. Po napoleonském tažení v r. 1805 byla obec tak zubožena, že nebylo dost prostředků než na jednoduché zakrytí věže dřevem. Teprve v r. 1817 byla věž pokryta taškami. Roku 1860 byly Popice povýšeny na farnost a r. 1863 byla postavena nová věž, která stojí dodnes a platila za nejhezčí na Jižní Moravě.
Před kostelem stojí velký pískovcový kříž z roku 1780 a.socha sv. Jana Nepomuckého z r.1775.
V roce 1905 byla postavena fara na náklady faráře Ruprechta. (Fara zde existovala s největší pravděpodobností už v době předhusitské, neboť v roce 1346 se připomíná farář Jan, syn Janův z Tasov. Od r.1624 byla farnost spravována z Pouzdřan.)
S kostelem sv. Ondřeje a popickou farností je neodmyslitelně spjato působení faráře P. Františka Pokorného, konzistorního rady, který v Popicích působil od roku 1918 až do své smrti v roce 1970 - s vyloučením doby jeho věznění v koncentračním táboře za druhé světové války.
V obci je několik památkově chráněných plastik z devatenáctého století: Nejsvětější Trojice, sv. Florián, Sv. Vendelín - patron pastevců (obcí procházela honácká stezka z Pešti do Prahy - současná polní cesta od Hustopečí), na rozcestí 700 m východně od obce stojí jednopatrová kaplička – poklona. V devadesátých letech minulého století prošly všechny plastiky restaurováním.
Kaple sv.Rozálie, sv.Rocha a sv.Šebestiána
Kaple byla stavěna v letech 1716 – 1717. Původně měla i věž, která byla v roce 1806 zbourána. Zasvěcení kaple dokládá úmysl, proč byla postavena - byla poděkováním za přežití strastí moru a válek v 17.století - třicetiletá válka, řádění Turků v r. 1663, kdy značná část obyvatel obce byla odvlečena do otroctví, následné epidemie (r.1645 a 1709).
Pro vděčné obyvatele obce bylo rozhodnutí císaře Josefa II. o zbourání kaple nepochopitelné, proto ji vykoupili do obecního vlastnictví. Roku 1802 byl do kaple umístěn zvon, který je zde dodnes.
Celá kaple byla v devadesátých letech min.století za přispění památkového úřadu opravena – střecha, omítky, její tři oltáře byly restaurovány.
Obrazy v kapli jsou malovány technikou olej na plátně, zdobený kryt na přední straně hlavního oltáře – antependium - je ze zlacené a vybíjené kůže. Řezby oltářů jsou vyrobeny z lipového dřeva, sokly a rámy ze dřeva jehličnatého. Památka je datována do poloviny 18 století, autor neznámý.